Žil jednou jeden malých chlapec, který neměl zrovna dobrou povahu. Často zlobil, odmlouval, byl prostořeký a svými slovy zraňoval tatínka, maminku i ostatní. Jednou mu tatínek dal sáček hřebíků a kladívko a řekl: „Vždycky, když se rozzlobíš nebo uděláš něco špatného, zatluč jeden hřebík do plotu za domem. „První den chlapec zatloukl 37 hřebíků.

 

Za několik týdnů se naučil kontrolovat a počet zatlučených hřebíků se postupně snižoval. Zjistil, že nejednodušší je ovládat svou zlost než zatloukat hřebíky do plotu. Nakonec přišel den, kdy se chlapec ani jednou nerozhněval, ani neudělal nic špatného. Řekl to tatínkovi. Ten mu navrhl : „Teď ti něco povím. Nestačí jenom nedělat zlo, je třeba dělat dobro : pomáhat, odpouštět, dělat radost…Vždycky, když uděláš něco dobrého, vytáhni jeden hřebík z plotu.“ – Dny míjely, a za nějakou dobu mohl chlapec tatínkovi nahlásit, že v plotě už nezůstal ani jeden hřebík.

 

Tatínek ho vzal za ruku, přivedl k plotu a tam mu řekl: „Dobře jsi udělal, ale podívej se na ty díry v plotě! Plot už nikdy nebude takový, jaký byl původně !“

 

Editováno: Autorem příběhu je

Bruno Ferrero