V návaznosti na téma měsíce si dovolím i já zavzpomínat na jeden zážitek, který se mi udál v souvislosti se signály.  Společně se mnou se tedy vraťme o několik měsíců zpátky, respk. na datum 18.3.2011. Tento den jsem se totiž chystal na víkendovou signáláckou akci(duchovní obnova) s názvem TsUnAmi Víkend. Na tuto akci jsem se moc těšil, protože jsem měl možnost setkat se s lidmi, se kterými se v každodenním životě běžně nesetkávám. A tak poté co skončil můj pracovní den v zaměstnání jsem se vydal ze Zlína do Brna. V Brně jsem se poté setkal s kamarádem a společně jsme cestovali do Skleného nad Oslavou. Do Skleného nad Oslavou jsme přijeli v 19.15. Podle informací, které jsme měli k dispozici tak cesta ke srubu, ve kterém bude bude duchovní obnova probíhat by měla trvat tak kolem 30 minut.

Po příjezdu do Skleného nad Oslavou nás přivítalo velmi nepříjemné počasí – foukal studený vítr a vzduchem poletovali sněhové vločky. Kamarád mě přesvědčoval, že nebude problém najít chatu, ve které bude duchovní obnova a tak jsme se vydali na cestu...já jsem neměl nejmenší důvod kamarádovi nevěřit. Po čase se však ukázalo, že nebyl dobrý nápad věřit kamarádovi, protože ani ten nevěděl kde se daný srub nachází. Stmívalo se čím dál více studený vítr sílil a rovněž začal hustěji padat sníh. Po chvíli jsme přišli do lesa, ve kterém jsme si na cestu svítili pouze svítilnou, která byla umístěna v mobilu. Terén po kterém jsme šli byl místy velmi bahnitý a tak za nedlouho jsme měli promočeny boty, ve kterých jsme šli.

Poté co jsme vyšli z lesta tak jsme došli do vesničky, ve které jsme se zeptatli kudy vede cesta ke srubu...Po zazvonení na dům vyšla žena a za několik minut i starší pán,kteří nám řekli že jsme docela dost zašli že se musíme vrátit zpět do lesa ....A tak jsme se nepříjmeným terénem a v nepříznivém počasí vydali opět zpět k lesu. Pomalu se na mě dostávala také únava, která byla ještě více znásobena nepřízní počasí. Bylo tak velmi těžké pokračovat v cestě, protože jsem se nemohl jen tak zastavit ale musel jsem jít dál ačkoliv jsem věděl, že cíl může být ještě hodně daleko. Po chvíli nám však zavolali naši přátelé kteří byli již na srubu. Ale ten můj kamarád jim sdělil že jsme se ztratili že jsme uprostřed lesa...kde nebylo ani živáčka. Hodně mě znepokojovalo, že kamarád se přitom smál a bral to jako srandu, ale podle mě se jednalo o docela vážnou věc.

Následovalo ještě pár hovoru kdy volal kamarádům na chatu. ale zpočátku to byly hovoru kde neřekl nějaké zásadní věci, které by nám mohli pomoci z této nelehké situace. Já ač jsem klidným člověkem, tak v této situace jsem byl docela nesvůj a měl jsem obavu jak to vše dopadne. Nakonec jsme museli zpět do vesnice Skelné nad Oslavou, ve které už konečně byl hovor, který směřoval, k tomu kudy máme správně jít. Nakonec jsme se tedy vydali po jiné cestě kde jsme tak po 500 m potkali Honzu šedo s Lukášem Boučkem, kteří na nás čekali s autem. Po náročném cestování jsem byl vysílen , vyčerpán a docela promrznut. Do chaty jsme přijeli až kolem 23.15. Poté mi Peťka Vašíčková nabídla teplý čaj, který jsem bez váhání přijal a také jsem byl rád že jsem měl poté i možnost zúčastnit se mše.

Ta mše byla úžasná. Srub byl bez elektřiny a oltář osvěcoval jen pár svíček který byly umístěny v místnosti.  Jinak se celá víkendová duchovní obnova nesla v duchu světových dnů mládeže. Byl tam s námi i kněz Jan Krbec a v sobotu večer přijel i Vítek Zatloukal. Duchovní obnova měla velmi pestrý program, který byl naplněn i různými hrami. Bylo skvělé že na konci každé hry následovali dotazy typu. Co vám tato hra dala ? Co si o ní myslíte ? A jak byste případné poznatky z této hry aplikovaly do praktického života? V průběhu celé duchovní obnovy zazněla spousta hlubokých myšlenek, nad kterými se mohl člověk pozastavit a zapřemýšlet nad nimi.Měli jsme i workshopy, které byly zaměřeny na to jak ještě více přiblížit dění v Madridu lidem, kteří v Madridu nebudou.

Jsem moc rád, že jsem víkend mohl strávit na duchovní obnově, protože jsem se alespoň na chvilku mohl odprostit od každodenních povinností a mohl jsem myslel na Boha a tak ještě více rozvíjet svůj vztah k němu.