Nedávno jsem si povídal s jedním člověkem a při komunikaci s ním jsem zmínil rčení "trpělivost růže přináší". Většina z vás toto rčení zcela jistě zná. Avšak vzápětí dotyčný dodal, "ale růže má také trny". Zanedlouho jsem si uvědomil, že krásná i když trnitá růže se dá srovnat s životem každého z nás. Každá růže má trny o různých velikostech. Některých z trnů se člověk jen lehce dotkne a ihned se od nich vzdálí a dává si na ně pozor.

Právě tyto trny mohou symbolizovat události, kterých se chceme vyvarovat a nechceme, aby se znova opakovaly. Ale růže má také  trny, které se člověku vryjí pod kůži a po jejich vyjmutí mohou zůstat malé jizvičky. Jizvičky v našem životě mohou figurovat ve formě nepříjemných vzpomínek na určité lidi, okolnosti či události. V mnohých případech jsou to vzpomínky, které člověk jen tak nezapomene a doprovází ho téměř celý život. Ke každé růži patří bezesporu i květ. A právě tento květ rozdává svou vůni a radost lidem, jenž na něj pohlédnou. Květem našeho života se tak často stávají úspěchy a radosti, kterých jsme dosáhli i přestože jsem v našem životě přešli přes řadu malých či velkých trnů.

Na druhou stranu jsou to právě trny, jenž nás v životě obohacují o cenné životní zkušenosti a dokáží nám také dodat odvahu a odhodlání, abychom byli připraveni na další životní zkoušky. Trny růži zajišťují určitou odolnost proti okolním vlivům a chrání květ a tak je to i v našem životě. Kdybychom v našem životě nenaráželi na trny, tak bychom si nedokázali vážit krásných okamžiků našeho života. Spousta takových okamžiků se pak stává květem našeho života.