Jak jasné a krásné jsou tvé zářivé oči. Zářivé jako dva překrásné drahokamy. Jsi pro mě zcela výjimečná žena, kterou člověk v dnešní době jen velmi těžko najde. Tvá krása oslňuje zbytek okolí. A není to jen krása fyzická, kterou vynikáš, ale je to především krása srdce, kterou v sobě ukrýváš.


Právě krása srdce je viditelná pouze mně. Jak jsi čistá a křehká. Křehká jako ten nejemnější kousek skla. Tak rád ti chci být oporou po tvém boku. Ano, chci to být právě já, kdo tě obejme, když se tvé zářivé oči zaplní slzami. Ač už to budou slzy zklamání, smutku, stesku či radosti, tak chci velmi jemně vnímat tvé city a být u tebe. Když se ti někdy bude zdát, že se od tebe vzdaluji, tak se ničeho neboj, já jsem ti totiž stále na blízku a jsem vždy připraven ti pečlivě naslouchat – každé tvé slovo, každou tvoji větu.

Vím, že je občas těžké zcela porozumět tvému srdci, ale i tak se chci o to co nejvíce pokusit. Společně však nesmíme v naší lidské lásce zapomínat na lásku Boží.

Je to právě Bůh, který zkřížil naše životní cesty a nesmíme mu zapomínat děkovat a zároveň ho prosit, aby nás v naší mezilidské lásce posiloval a žehnal nám. Jak snadno člověk v dnešní moderní době upadne do rozmaru světských věcí, jenž v mnoha případech jsou jen pomíjivými malichernostmi. Na Boha, tak mnohdy společně pozapomínáme.

Učme se proto společně Bohu naslouchat, naučme se vnímat každý nový den společně a s Bohem konejme věci spolu s ním a v něm. Ať je Bůh spolu s námi v naších radost a starostech, protože do každého vztahu přijdou dříve nebo později také nějaké starosti, které se mnohdy člověk snaží zvládnout sám. Proto buďme na starosti všichni 3. Bůh, Ty a také já. Jedině s boží pomocí dokážeme zvládat řadu těžkých životních starostí, na jejichž konci může být radost. Bůh ti žehnej.