Po vyslovení tohoto slova se určitě řady z nás zmocní určitá obava, která je spojena s tím, že jsme nuceni jednat a vyjádřit se k dané situaci či věci. Jak často nás však napadají myšlenky, zda naše rozhodnutí bude správné? Mnohdy jsme obklopeni řadou okolností a tak stále více a více váháme. Jak se mám rozhodnout? Ano, to je otázka, která nás v některých situacích může napadnout. Odpověď se však hledá jen velmi těžce.

Navíc jsme i mnohdy ovlivněni dřívějšími svými rozhodnutími, kterém jsme již dříve udělali a tyto rozhodnutí se projevily jako nesprávné. I já jsem v každodenním životě stavěn do pozice, kdy se ode mě očekává rozhodnutí, které  s sebou nese následky, které jsou spojeny s mým rozhodnutím, a nebo z něj postupem času vyplynou.

Často se mi stává, že se mi lidé svěřují a ptají se mě „Co mám dělat? Jak se mám zachovat? Co mám říct druhému člověku, abych mu neublížil?“. Je to jen stručný výčet otázek, které nás občas mohou trápit. Můžeme kolem sebe slyšet spoustu a spoustu názorů a domněnek, jak by danou situaci řešili naši kamarádi, známí a nebo přímo naši rodiče, ale nezapomínejme na to, že každé naše rozhodnutí je právě o nás samotných. Nikdo jiný totiž za nás nebude žít náš život a jsme to právě my, kteří můžeme být strůjcem svého štěstí.

Po čase se také může stát to, že si budeme vyčítat, že jsme jednali podle toho nebo onoho člověka a nejednali podle sebe. Nebojme se tedy rozhodnout podle toho, jak to sami cítíme. Bezesporu se občas vyplatí i trošku zariskovat.

Ani ve chvílích, kdy jsme nuceni se nějak rozhodnout, nezapomínejme na modlitbu, protože je to právě Bůh, který nám dokáže pootevřít oči a my tak dokážeme některé situace daleko lépe vnímat a naše rozhodnutí je pak o to snazší. A také nesmíme zapomínat na to, že Bůh by nás nikdy neposlal do situace, kterou bychom nemohli zvládnout.