Po delší době opět usedám ke stolu, beru psací pero a kousek papíru, proto abych se s Vámi podělil o pár myšlenek, které mě napadli k tématu vztahům na dálku. Dá se říct, že postupem času v našem životě poznáváme řadu zajímavých lidí, někteří se v našem životě jen lehce mihnout a za nedlouho odchází a žijí si svůj život. V mysli nám zůstanou jen vzpomínky. Na druhou stranu jsou tu lidé, kteří v našem životě mnoho znamenají jako např. Rodiče a sourozenci, ale nesmíme ani opomenout ty, kteří dokáží naplňovat naše srdce radostí, díky kterým dokážeme svět vnímat v plné jeho kráse, náš přítel (přítelkyně)

 Určitě každý z nás zná ten pocit, kdy chceme mít toho svého milého(milou) co nejblíž u sebe, tak abychom s ním prožívali co nejvíce společných okamžiků, a to jak příjemných tak i těch, které dokážou vlít slzy do našich očí. Ano, je to právě náš milý/á, který nás dokáže povzbuzovat v okamžicích, kdy to nejvíce potřebuje. Ale co když v životě poznáme někoho, kdo je od nás vzdálen desítky kilometrů. A tím pádem si blízkost tohoto člověka vyžaduje finanční prostředky a také čas strávený na cestách. Co s takovým vztahem? Má smysl, nebo je takový vztah dopředu odsouzen k záhubě? Obecně se dá asi říci, že v případě vztahů na dálku se lidé na sebe daleko více těší. Bohužel nutné je také podotknout, že společně strávený čas utíká mílovými kroky. Musím také zmínit, že se vzdáleností také souvisí i to, že lidé potřebují daleko více času na to, aby se vzájemně poznali a uvědomili si skutečnost zda ten druhý je pro ně opravdu tou pravou osobou do společného života.

Když s někým budeme chodit na dálku 1 rok, tak nikdy ho nepoznáme tak jak kdybychom se vídali např. 2 nebo 3x týdně. Spoustu věcí a názorů se odvíjí o lidských postojů a od toho jak dokážeme druhé lidi vnímat. Určitě každý z nás slýchává věty, jak někdo nemá čas, jak je zaneprázdněn prací a dalšími povinnostmi a proč by měl ještě za někým dojíždět? Je pochopitelné, že v dnešní uspěchané době málokdy lidé mají čas na cestování a tak upřednostňují vztahy v rámci svého blízkého okolí.

Ano, vzdálenost může být v řadě případů bariérou, ale nikoliv však zásadní překážkou, která by se nedala překonat. Pokud oba lidí cítí, že pro nich ten druhým je něčím vyjmečný a něčím co už v životě nemusí potkat, tak ano zcela jistě se vyplatí pro druhého obětovat určitý čas i finanční prostředky, které jsou spojeny s cestováním. Ale i cestování za svou láskou musí mít své meze…Nikdo z nás by určitě necestoval stovky kilometrů. A jak jste na tom vy? Máte zkušenosti se vztahy na dálku nebo upřednostňujete vztahy v blízkosti svého okolí?