Jak často nás tyto slova napadají v souvislosti s nenadálými okolnostmi či událostmi, které mnohdy do našeho života přicházejí zcela nečekaně, jako blesk z čistého nebe. Často se nad nimi člověk podivuje a ptá se sám sebe jak je toto možné? Ač člověk nad událostmi přemýšlí sebevíce, tak přesto nenachází odpověď na svoji otázku. To co se stalo je opravdu jen pouho pouhá náhoda. To by si zřejmě řekl člověk, který je nevěřící a hledal by opodstatnění v přírodních a fyzikálních zákonech.

Jak však na tuto problematiku dokáže nahlížet člověk věřící v Boha? Dá se říct, že okamžiky které nastávají může brát věřící člověk z pohledu, že se jedná o určitý projev Božské vůle, o něco co člověk nemůže načasovat a ani jinak ovlivnit.Samozřejmě každý z nás ví, že se nejedná jen o příjemné okamžiky, ale je řada okamžiků, které jsou pro člověka nepříjemný, ale na druhou stranu právě z těchto nepříjemných okamžiků se může člověk mnohdy poučit a dokonce může změnit i svůj pohled na dosavadní život.

To co mám, čí jsem nebo to co mohu konat není naprostou samozřejmostí, tak jak si někteří lidé myslí. Bez Boha bychom to asi jen těžko měli a proto je velmi důležité velmi citlivě vnímat Boží vůli a boží lásku jako takovou. Člověk se k Bohu mnohdy modlí jen v okamžiku, kdy to on sám potřebuje, ale v momentě kdy se mu daří, tak málokterý člověk Bohu i za toto děkuji. Přitom je to tak potřebné, ale sami zaslepeni našimi úspěchy na Boha zcela zapomínáme.