Jak podobná a blízká jsou slova uvedena v názvu tohoto článku. Slova symbolizující dvě lidské vlastnosti. Jak často se nám stává, že se setkáme s lidmi, kteří jsou na sebe až příliš hrdí a pyšní. Řada z nás zná ten pocit, kdy nám druhý člověk dává razantně najevo svou hrdost, v horším případě i pýchu. Těmto lidem opravdu stačí jen velmi málo, aby se dokázali nad druhého povýšit a vyzdvihovali sami sebe. Jak on sám je dokonalý a ve všem nejlepší, samozřejmě určitě nechybí ani řada dalších superlativů, jimiž se povyšuje nad druhé.

V některých případech člověka něco trápí a právě pýchou a hrdostí druhým lidem dává najevo svou nadřazenost. Na světě bylo, je a bude spousta takových lidí. Samotná pýcha i hrdost zavinili spoustu rozkolů a hádek mezi lidmi. Na základě toho již  některé mezilidské vztahy již nejsou takové jako dříve. Ćlověk si tak uvědomuje ja snadno může hrdost a pýchat rozdělovat přátelství, způsobovat ponížení a nenávist.

Známé rčení praví „Pýcha předchází pád“. Ač je toto rčení velmi dobře známé, tak málokterý člověk, který je hrdý a pyšný si připustí, že jeho pýcha může zavinit i jeho pád. Občas pád bývá hodně těžký a člověk si pak pokládá otázku „proč právě mě se stalo něco takového?, Vždyť já jsem nikomu nic špatného neudělal.“ Spousta z nás ví, že málokdy si dotyčný svou chybu uvědomí a ve většině případů osočuje druhého člověka, že právě on může za určité věci.

Nesmíme zapomínat i na skutečnost, že v životě každého člověka se vrací to, co člověk šířil kolem sebe, ať už jsou to radost či bolest, jenž je způsobena druhým lidem. Mnohdy se nám určité věci vrací od lidí, od kterých bychom to nejméně čekali, ale o to více je to překvapivější. Každý člověk by měl být v životě alespoň trochu pokorný a určitě je i vhodné, aby občas uměl přijmout nejen chyby druhých, ale i chyby sebe samého. Jen totiž z vlastních chyb se může člověk poučit a může duchovně růst. A co vy? Máte také nějaké zkušenosti s pýchou druhých lidí?