Jeden budhistický kněz putoval pokojně do svého kláštera v horcáh a po cestě ho překvapil vyhladovělý medvěd. Kně se dal na zběsilý útěk, ale šelma mu byla v patách. Najednou se ocitl na okraji propasti. Stál před neřešitelnou volbou : buď se vrhnout dolů do propasti, nebo se nechat roztrhat.

Medvěd se blížil a už cenil své strašné tesáky. Kněz uklouzl do propasti, ale podařilo se mu zachytit se větve stromu, který  vyrůstal ze skalnaté stěny. Větev se však začala nebezpečně naklánět dolů. Kněz se podíval pod sebe a zahlédl dole hladového tygra.Tlamu měl dokořán a čekal na něj, až spadne. A tak se  ubohý kněz  držel pevné větve, nad sebou měl medvěda, který ho chtěl roztrhat, a pod sebou dole ve střehu čekajícího tygra.

Byla to naprosto beznadějná situace. Vtom si kněz všiml, že poblíž větve se červená trs jahod. Jejich plody byly červené, zralé, slaďoučké a lákaly k jídlu. Kněz se natáhl ruku a dvě si utrhl. Jen se mu rozplynuly na jazyku a on s nadšením vydechl:"ty jsou dobré ! Taková výtečná chuť.

 autor: Bruno Ferrero

Nikdo se nemůže ocitnout v situaci natolik ztracené, aby nenašel nějaký důvod k radosti. Umět ten důvod k radosti vždycky najít, to se podaří jen silné povaze se smyslem pro humor.