Každý z nás se v životě setkává se spoustou lidí. Občas se však může stát, že mezi lidmi dojde k určitému neporozumění. Dochází k situacím, kdy jeden člověk pochopí danou situaci zcela jinak než ji myslel jiný člověk. V mnohých případech se tyto rozkoly rozumně vyřeší určitým objasněním, ale na druhou stranu rozkoly mohou mít za následek i to, že dva lidé spolu nekomunikují týdny, měsíce nebo i dokonce roky a to právě jen díky jednomu neporozumění, které kdysi vzniklo.

Člověk pak nemá potřebu vidět druhého člověka a jakkoliv s ním komunikovat, zkrátka mu to přijde zbytečné vracet se k něčemu co bylo nepříjemné. Další komunikace s jistým člověkem by mohlo opět vést ke stejnému problému a nic by se tím nevyřešilo. Možná tak většina z nás přemýšlí, ale na druhou stranu si myslím, že každý z nás je člověkem, který se neustále vyvíjí. Každý den zažíváme různé situace, které dokážou změnit náš pohled na určité věci, dokážou změnit naše postoje k různým lidem atd. A člověk si pak postupem času uvědomuje, kde udělal chybu. Chybu, kterou by příště již udělat nechtěl, ale co z toho když druhý člověk nám nedá šanci abychom se stali lepšími. Nedá nám šanci znovu navázat určité přátelství. Skutečně neexistuje druhá šance, nebo je to jen zatvrzelost druhých lidí, kteří s námi už nechtějí mít co dočinění.

Jedno přísloví praví: Odsoudit člověka pro jednu jeho chybu je jako vyhodit truhlu zlata, jen kvůli tomu, že jsme v ní našli kámen. Asi jen málokdo z nás se nad uvedeným moudrem pozastaví a řekne si že by měl druhému člověku dát určitou šanci. Je mnoho životních situací, ve kterých může e by měl druhému člověku dát určitou šanci. Je mnoho životních situací, ve kterých může člověk doslova ztratit hlavu a kolikrát udělá věci, které by za běžných okolností neudělal. Možná se to stalo i řadě z vás, ale život už je takový. Plný radostí, zklamání ale také očekávání a nových možností. Proto i mi dejme určitou možnost druhým lidem, aby se mohli stát lepšími.